Ledovcová jezera

Plocha LTER
Ledovcová jezera (komplexní plocha, část LTSER Silva Gabreta)
Hlavní ekosystémy
jezera, horské smrčiny
Dostupná data od
1979 (1871)
Koordinátor plochy
Jiří Kaňa | jiri.kana@centrum.cz
Instituce
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Hydrobiologický ústav | www.hbu.cas.cz
Rozloha
2,6–18,8 ha (plocha jezer); 67 a 89 ha (experimentální povodí)
Nadmořská výška
918–1087 m n.m.
Zeměpisná šířka
48°47' – 49°11' s.š.
Zeměpisná délka
13°07' – 13°52' v.d.
Roční srážkový úhrn
cca 1450 mm
Teplota (vzduch)
cca 3,8 °C
Jiný status plochy
Národní park, Biosférická rezervace
Charakteristika

Šumava patří mezi acidifikací nejvíce postižené jezerní oblasti na světě. Depozice sloučenin síry a dusíku v oblasti se prudce zvýšily mezi lety 1950 a 1980 a kulminovaly v polovině 80. let. Díky dlouhodobému, příležitostnému hydrobiologickému výzkumu a paleolimnologickým analýzám jsme schopni dokumentovat významné změny chemismu jezerní vody i biodiverzity (zejména nápadný úbytek druhů planktonních korýšů a vodního hmyzu v některých jezerech, respektive vyhynutí ryb). Kyselé depozice významně poklesly během 90. let minulého století a jejich současné hodnoty jsou na úrovni počátku 20. století pro SO42– a NH4+, resp. poloviny 60. let pro NO3. Pokles kyselé depozice se projevuje postupným zotavováním šumavských jezer, ale i zlepšováním fyziologického stavu smrkových porostů v jejich povodích.

Proto šumavská jezera představují vynikající plochy LTER. Dostupné historické údaje (oživení od 1871) a pravidelný monitoring (oživení a chemismus od 1984) nabízejí cenné pozadí pro dlouhodobý ekologický výzkum ekosystémů povodí–jezero, který je v současnosti zaměřen na (i) chemické i biologické zotavování  jezer, (ii) účinky acidifikace na vnitřní koloběh živin v jezerech, (iii) působení klimatických změn na chemismus jezerní vody a (iv) na procesy v povodích, včetně biogeochemických cyklů v půdě a účinků acidifikace na vegetaci (horského smrkového lesa).

Dvě šumavská jezera, nejvíce okyselené Čertovo j. (CT) a mezotrofní (s vyšším obsahem fosforu) Plešné j. (PL), byla vybrána pro detailní látkové bilanční studie od roku 1998. Pravidelně je sledována hydrologie, chemismus vody a srážek, biochemické parametry půd a sedimentů, složení opadu a klimatické veličiny, s cílem stanovit koloběh živin (C, N, P, Si) a ekologicky významných kovů (Al, Fe) v obou ekosystémech povodí–jezero.

Osm malých ledovcových jezer se rozkládá v zalesněných karech podél hlavního šumavského hřebene.

sumava-jezera

Jezero CN CT RA PL KA PR GA LA
Sev. zeměp. šířka 49°11´ 49°10´ 48°58´ 48°47´ 49°08´ 49°05´ 49°06´ 49°07´
Vých. zeměp. délka 13°11´ 13°12´ 13°24´ 13°52´ 13°09´ 13°24´ 13°07´ 13°20´
Nadm. výška (m n.m.) 1008 1027 1071 1087 917 1079 935 1085
Plocha jezera (ha) 18.8 10.7 4.8 7.2 7.4 4.2 7.9 2.4
Plocha povodí (km2) 1.24 0.89 0.58 0.67 2.79 0.65 2.58 1.02
Max. hloubka (m) 40 35 13 18 10 17 17 3.5
Objem jezera (106 m3) 2.92 1.86 0.25 0.55 0.26 0.35 0.49 0.05
Interaktivní mapa
Zoom level: