Čertoryje - Vojšické louky

Plocha LTER
Čertoryje – Vojšické louky (Bílé Karpaty)
Hlavní ekosystémy
druhově bohaté mezofilní a vysýchavé louky, teplomilné doubravy, dubohabřiny, zalučněná pole
Dostupná data od
1989
Koordinátor plochy
Karel Fajmon | Fajmon@bilekarpaty.cz
Instituce
Správa CHKO Bílé Karpaty | www.bilekarpaty.ochranaprirody.cz
Rozloha
850 ha
Nadmořská výška
400–584 m n.m.
Zeměpisná šířka
48°51'15'' s.š.
Zeměpisná délka
17°25'34'' v.d.
Roční srážkový úhrn
cca 613 mm
Teplota (vzduch)
cca 8,9 °C
Jiný status plochy
NPR, součást EVL Čertoryje (CZ0624072), součást CHKO a BR Bílé Karpaty
Charakteristika

Bílé Karpaty jsou významné zejména rozsáhlými květnatými loukami s množstvím vzácných a ohrožených druhů, které zde často mají velmi bohaté populace či význačné izolované výskyty nápadně vzdálené od současných areálových center. Národní přírodní rezervace Čertoryje spolu se svým ochranným pásmem, jež dohromady tvoří většinu LTER plochy Čertoryje - Vojšické louky, přitom představují nejrozsáhlejší území s převahou těchto biologicky vysoce hodnotných biotopů v Bílých Karpatech.

Nejcennější jsou zde louky, které nebyly během socialistického hospodaření ve druhé polovině 20. století intenzivně využívány (hnojeny, případně rozorány). Ty se nacházely zejména na prudkých, technice špatně dostupných svazích, a proto byly často zcela ponechány ladem a zarůstaly expanzivními travami a křovinami. Jejich současná biologická pestrost je tak podmíněna obnovou extenzivního hospodaření (tj. vyřezáním náletových dřevin a návratem pravidelného kosení bez hnojení), jež zde začala v polovině osmdesátých let 20. století. Maloplošné sledování sukcese vegetace po obnově managementu na jednom z takovýchto míst je zde od roku 1989 dílčím předmětem dlouhodobého výzkumu.

Opačným extrémem v socialistickém využívání druhově bohatých luk bylo jejich rozorání a převedení na ornou půdu (z hlediska úrodnosti postižených ploch většinou v rozporu se zdravým rozumem a nezřídka také se zákonem). Od roku 1989 jsou tyto pozemky postupně znovu zatravňovány, avšak obnova někdejší druhové bohatosti je velmi pomalá až nemožná a vyžaduje cílené obnovné zásahy. Druhým dlouhodobým výzkumem je zde proto sledování sukcese na zatravněných polích. Prostorově podrobné sledování probíhá na východním úbočí vrcholových partií kopce Výzkum s cílem zjištění optimálního způsobu zatravnění (čtyři varianty) k získání druhově bohatého porostu. Kromě vývoje vegetace je zde od roku 2000 studována také sukcese společenstev několika skupin půdních živočichů: Testacea, Nematoda, Oribatida, Collembola, Enchytraeidae, Lumbricidae, Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda, Opiliones, Carabidae.

Od roku 2009 je sukcese po zatravnění studována také v širších krajinných souvislostech na velké části Bílých Karpat. Více než desetina lokalit se přitom nachází přímo na LTER ploše: na Vojšických loukách v ochranném pásmu NPR Čertoryje, kde bylo od roku 2000 opětovně zatravněno přibližně 100 ha s využitím regionální druhově bohaté směsi semen, a na přilehlých jižních svazích Výzkumu, zatravněných v devadesátých letech 20. století konvenční jetelotravní směsí semen. Kromě sukcese vegetace jsou na těchto obnovených loukách sledována společenstva křísů (Auchenorrhyncha), ploštic (Heteroptera), denních motýlů (Lepidoptera: Hesperioidea) a vybraných skupin fytofágních brouků (Coleoptera).

Interaktivní mapa
Zoom level: